pondělí 18. března 2013

Chleba ze čtyř druhů mouky

Celozrnná, sójová, špaldová a žitná mouka k tomu pár ovesných vloček a co vám nevznike. Křupavý a voňavý chleba. Pečení chleba prostě miluju. Je to takový malý zázrak. Z hromady mouky se zrodí výživná dobrota. Chuťově i složením prostě není nad domácí pečivo a co se trvanlivosti týče asi taky ne :-) Tento chlebík doporučuji vyzkoušet všem milovníkům pečení a chleba. Je to jeden z nejlepších, které jsem jedla :-)

INGREDIENCE
  • 500g/ 3,5 hrníčků celozrnné mouky
  • 50g/0,5 hrníčku celozrnné mouky
  • 50g/0,5 hrníčku špaldové mouky
  • 50g/0,5 hrníčku sójové mouky
  • 2 lžičky soli
  • 30g/0,25 hrníčku ovesných vloček
  • 80g/0,33hrníčku hnědého cukru
  • 1 lžíce sušeného droždí
  • 65ml/ 0,25 hrníčku oleje (rýžový nebo oliový)
  • Asi 2-3 hrníčky teplé vody podle potřeby
POSTUP
  • Nejprve smícháme všechny sypké ingrdience
  • Přidáme teplou vodu s olejem a vypracujeme hladké těsto .
  • Dáme kynout na teplé místo asi na půl hodiny
  • Těsto opět propracujeme a dáme kynout do formičky na chleba
  • Pečeme na 180 stupňů asi půl hodiny, do zlatova...(k pečení dáme do trouby mističku s vodou)
  • Po upečení vyndáme z formičky a můžeme nakrojit aby lépe vychladl

Dlouhá cesta do Kanady

Tenhle článek píšu s dost velkým spožděním :(. Je to už týden co jsem tady. Dřív se k psaní opravdu dostat nešlo. Změna času o 8 hodin mě totálně zničila. Až teď, po týdnu, se konečně cítím zase jako člověk. Hned druhý den, co jsem dorazila do Jasperu, jsem začla pracovat. Taky jsem se musela trošku zabydlet, a když jsem měla zrovna volnou chvilku, pokoušela se o vaření. Teď mám třičtvrtě na 8 ráno, všichni ještě spí a myslím, že rána budou jediný čas kdy se budu moct něco málo připsat. Ale teď už k tomu jak ta moje cesta probíhala.

Cesta na vlak

Moje cesta začala kolem 15:00 ve středu 30.5.2012. Na vlak mě odvezli Míšovi rodiče. Za to jim sem opravdu moc vděčná. Nedokážu si představit, že bych se s těma kuframa musela tahat autobusem. Loučení s nima a s Maxíkem bylo větší než s mojima rodičema. Naši na mě při odchodu do práce jenom z chodby zavolali čau a zmizeli...

Vlakem do Brna

Ve vlaku skoro nikdy nebyl. Na jednu stranu to bylo strašně fajn, na druhou stranu jsem přemýšlela kdo by mi asi tak mohl s tím obrovským kufrem pomoct z vlaku ven. :-D Byla jsem dítě štěstěny a přistoupil ke mě nějaký fešák, který mi s tou velkou potvorou pomohl...Teď bylo mým úkolem najít tu správnou tramvaj. Věděla jsem přesně kde mám vyjít, jen jsem nevěděla jak se tam dostat. První cesta kterou jsem zvolila nebyla ta správná.:( Na podruhé už jsem to trefila. K mojí smůle se předemnou oběvily obrovské schody. Jiná možnost tu nebyla. Smutně jsem se na ně podívala a chystala se  nějak vytáhnout kufr nahoru. Naštěstí gantlemani nevymřeli. Nějaký kluk, co zrovna sešel schody si asi všiml mojeho zoufalého pohledu a kufr mi vynesl. Vypadal, že to i pro něho byla dřina. Tramvaj mi jela za chviličku. Dokonce se mi podařilo vystoupit na správné zastávce a trefit správný barák. ''Doma" na mě čekali 4 kluci. První záchytný bod byl ráj :-D Dala jsem si véču, trošku sme pokecali a jak je mým zvykem usla jsem u televize. Od jedenácti večer jsem se začla každou chvilku budit. Bála jsem se, že neuslyším budík ( ikdyž jsem měla nastavené 3) a nestihnu autobus.

Se žluťáskem do Vídně 

Vstala jsem samozřejmě s pořádným předstihem. Dala snídaničku, vyčistila tesáky, chvíli koukala doblba a pak vyrazila na autobusouvou zastávku. Na noční svoz jsem čekala 15minut (pořád lepší než přijít pozdě) :-D. S kufrem mi do autobusu zase někdo pomohl. Jo štěstíčko stálo při mě :) Vystoupila jsem na Hlavním nádraží. Celkem mě překvapilo kolik tam bylo lidí. Tu noc byly v Brně ohňostroje Ignis Brunesis. Kdybych nebyla tak moc unavená taky bych se šla kouknout. Od nádraží už mě čekala jenom krátká cestička, kterou jsem nastudoavala v mapce, k hotelu Grantz. Pěkně jsem to stihla. Spadl mi kámen ze srdce. Stevarda nám dělal mladý klučina jménem Vítek. Strčila bych ruku do ohně že to byl gay. Víc už jsem nevnímala. Poprvé za 3 dny jsem na chvilku opravdu klidně usla. Vzbudila jsem se až v cenru Vídně. První a jediné co si z toho pamatuju je velké ruské kolo. Pomalu jsme přijížděli k letišti. Autobus zastavil. Počkala jsem, až mi vytáhnou tu velkou potvoru z kufru a začla se rozhlížet, kudma se asi dostanu do haly letiště.

Vídeň-Amsterdam první let v životě

Nejlepší volbou jak se dostat do haly bylo jít s davem. Vevnitř už bylo plno obrázků a ukazatelů. K mojemu neštěstí tam v mojem směru přestaly fungovat jezdicí schody. Popadla jsem všechnu sílu co jsem měla a  vynesla jsem kufry do půlky schodů sama :-D pak mi zase někdo pomohl. Teď jsem na tom obrovském prostoru musela najít stánek KLM. Cítila jsem se bezradně. Zrovna když jsem se chtěla někoho zeptat spatřila jsem ho. Byla jsem nervóznější než před maturitou a slečně za pultem jsem nebyla schopná nic říct. Vysoukala jsem ze sebe jenom "I have a fly ticket here" Když na mě začla chrlit něco anglicky radši sem ji do ruky strčila vytisknutý e-mail. Dostala jsem svoje letenky. Slečna mi zvážila kufry. KONEČNĚ jsem se zbavila té velké potvory. Zůstal mi jenom malý kufřík. Teď předemnou byly 3 hodiny čekání. Rychle jsem zhltla svačinu. Velkými prosklenými okny byly vidět obrovské letadla. Něco tak velkého jsem nikdy neviděla. Venku, kolem letadel jezdily všelijaké autíčka a autobusy. Chvilku jsem se nad tím vším rozplývala, a pak šla hledat svoji Gate. Stepovala jsem před ní a cedulí s rozpisem letů asi dvě hodiny. Půl hodiny před nástupem mi gate stejně změnili a já se hnala přes celé letiště zase jinam. Tam už mě uklidnila obrazovka s nápisem Amsterdam...K proskleným dveřím nacouval autobus. Všichni jsme se do něj nahrnuli. Během chvilky jsme byli u letadla. Nebylo tak velké jako ty co jsem viděla z haly. I tak se mi líbílo. Sotva jsem se usadila a strach ze mě na chvilinku opadl, uvědomila jsem si, že se mi chce strašně na záchod. :-D Nic se nedalo dělat. Musela jsem to vydržet než se letadlo ve vzduchu vyrovná.
První start jsem si představovala trochu jinak. Myslela jsem, že se prostě zavřou dveře letadlo se rychle rozjdede a vzletí. Místo toho sme asi 10 minut jeli rychlostí traktoru. Ze začátku mě bavilo pozorovat dráhy a přírodu kolem. Poznala jsem drozda :-D Pak už mě to bavit přestalo. Přejeli jsme obří přechod. Dali přednost letadlu přistávajícímu z prava a konečně začal ten fičák na který jsem se tak těšila. Letadlo začalo nabírat rychlost. S hukotem jsme se vznesli. Připomínalo mi to trochu horskou dráhu. Letadlo stoupalo. Letiště, pole, louky a domky se zmenšovaly. Za okamžik jsme byli nad mraky. Připomínalo mi to vanu s hustou pěnou. Jenom se rozběhnout a zabořit se do ní. První let se  mi líbil. Jenom když jsem se měla v letadle poprvé postavit, měla jsem strach. :-D Nějak jsem mu nevěřila že mě unese a nezřítí se dolů. Potřeba jít na záchod byla větší než strach. Nezbývalo mi, než mu věřit....Za chvilinku jsme šli na přistání. Všechno se nám začlo zase přibližovat. Ze slunečné Vídně jsem se dostala do zamračeného Amsterdamu. Tady začal ten největší adrenalin.

Na přestup jsem měla mít hodinu. Po tom, co jsem se dostala z letadla jsem zjistila že svůj boarding time mám za 20minut. Podle mapky jsem se vydala směrem, který byl podle mě správný. Abych se ujistila zeptala jsem se na směr dvou mladých, sympatických strážníků. Ti mě k mojí smůle poslali úplně opačným směrem. Zrychlila jsem krok. Letiště jsem prošla prakticky na druhý konec a podle mapky úplně špatným směrem. Usoudila jsem, že letuška by mohla vědět líp než strážník kam mám jít. Věděla to. Poslala mě zpátky kam jsem šla na poprvé. Teď už jsem lehce běžela. Měla jsem jen 10 minut. Srdce mi bušilo a kdybych nemusela běžet, třepala bych se jako osika. Další nečekanou překážkou byla kontrola pasů. V dlouhé frontě jsem nervozně přešlapovala a sledovala hodinky. Kontrolou pasu jsem prošla bez problémů. Stále byla dlouhá cesta přede mnou a čas už žádný. Běžela jsem ke svojí bráně jako divá. V duchu jsem Bohu děkovala za svoji kondici a modlila se, abych to stihla.. Po doběhnutí k bráně, kterou jsem měla napsanou na letence, na mě čekalo další nemilé překvapení. Bránu mi změnili. A tak jsem běžela nanovo. Nová brána byla naštěstí jenom kousek. Celá udýchaná jsem podala letušce letenku a pas. Teď už jsem mohla být klidná. Úspěšně jsem uběhla svůj letištní maraton. Postavila jsem se do dlouhatánské fronty na kontrolu zavadel a cestujících. Fronta předemnou pomalu ubívala, za mnou trochu rychleji přibývala. Bila bych se do hlavy že jsem se tak hnala. Lidi si v klidu přicházeli dlouho po předepsaném času. No ale podle mě je lepší se hnát, když nevím jak to chodí, než se pak smutně koukat za letadlem...Osobní prohlídka byla opravdu důkladná, i boty jsem si musela sundat...

 Amsterdam-Calgary, poslední část cesty

 

Teď jsem nastoupila do opravdu obrovského letadla. Mojim spolusedícím byl nějaký pán z Norska. Až v letadle jsem si uvědomila jak strašný mám hlad. Doufala jsem, že rychle donesou něco k jídlu. Nejúžasnější byl ten pocit- ZVLÁDLA JSEM TO. Nevěděla jsem jestli se mi chce smát nebo brečet. Nervy se povolily a já se mohla opravdu těšit na svojeho miláčka...Velké letadlo se startem nedělalo takové cavyky jako to malé, zato nadělalo ohodně více hluku. Bohužel vzlet v tom obrovi nebylo takové vzrůšo jako v menším letadle. Možná to bylo tím, že jsem ted seděla úplně vzadu. Letadlo se vzneslo. Chvíli jsem nadšeně koukala z okýnka. Zajímalo mě, jak vypadá oceán z letadla. Vypadá jako nebe. Prostě letíte a nebe je nad váma i pod váma všude modro sem tam nějaký mráček. Pak jsem usla dlouhým tvrdým spánkem...Když jsem se probudila čekal mě nádherný pohled. Přelétávali jsme Island. Tu nádheru nedokážu popsat ( třeba najdu na googlu nějakou fotku :-)  Za Islandem následovalo Grónsko a potom úžasná Kanada. Jednoduše řečeno byly to ostrovy hromady sněhu, obrovských hor a tisíce jezer. Nic takového jsem v životě neviděla a nedokázala bych si to představit. Jedno jsem věděla určitě. I kdybych v Kanadě nic neviděla, nebo nevydělala, tohle stálo opravdu za to..
 Let byl strašně dlouhý. Většinu jsem ho prospala nebo koukala z okýnka. Poslední dvě hodiny už jsem se začla trošku nudit. Chvilku jsem četla, chvilku koukala ven. Uběhlo mi to v celku rychle a my se chystali na přistání. Teď to byla paráda. Poslední půlhoďinka vykompenzovala ten dlouhý nudný let. Přišly pořádné turbulence. Letadlo s námi házelo nahoru a dolů. Nic pro slabší žaludky. Bylo to trochu jako na kolotoči, ale lepší protože kolotoče nemám ráda kdežto tohle jsem si zamilovala :-D...A bylo tu přistání. Dosednutí na zem ve vzdušném obrovi bylo lepší než v měnším letadle. Prošla jsem tunelem. A davem se nechala unášet chodbami. Prošla jsem celní kontrolou. Paní která mi kontrolovala vízum vydala, že ji práce moc nebaví. Jen se mě zeptala co tu chci dělat a poslala mě dál. V obrovské hale čekaly kufry na své majitele. Chvilku jsem ten svůj hledala. S kufrem jsem prošla poslední kontrolou a vyšla do hlavní haly letiště. Dlouhatánská cesta byla za mnou. Za pár minutek pro mě dorazil Miláček. Shledání po měsíci a půl bylo moc krásné. Pusinky a obětí. Konečně teď budeme jen a jen spolu. Hned při prvním obětí jsem poznala, že mi tu bobek strašně zhubl. Nastoupili jsme do červeného Misubishi a vyrazili do centra Calgary.

sobota 16. března 2013

Pravé americké cookies

Máte hřešící den? Chcete zkusit nějakou dobrotu z nového kontinentu?Hřešte po Americku. Amerika jako taková nemá zrovna moc svých tradičních jídel ani dobrůtek. Co se jídla týče, je to tu taková směska Evropy a Asie. Něco málo si však i američané vytvořili typického a asi tak slavné jako hamburger jsou tu i cookies.


Pravé cookies nejsou ani z celozrné mouky ani ovesných vloček. Je to pořádná kalorická bomba z másla a cukru. A i přesto, že se tu dají koupit na každém rohu, vyzkoušela jsem je upéct doma. Musím říct, že domácí verze je ještě tak tisíckrát lepší než ta kupovaná. Ve svém receptu jsem opět trochu ubrala na cukru, protože s plnou dávkou by podle mě byly přeslazené.

INGREDIENCE
  • 1hrníček změklého másla
  • 1 hrníček hnědého cukru
  • 0,5 hrníčku cukru moučka
  • 2 vejce 
  • 3 hrníčky bílé mouky
  • 1 lžíčka vanilkového aroma
  • 1/2 lžičky soli
  • 1lžička sody na pečení
  • 1 hrníček čkoládových čipsů
  • 1 hrníček nasekaných vlašských ořechů (Ty já hlava děravá zapoměla koupit)
POSTUP
  • Smícháme vejce, máslo cukr a vanilkové aroma
  • V druhé misce smícháme prositou mouku se sodou a solí
  • Pomalu vmícháváme sypkou směs do té tekuté až vypracujeme hladké těsto
  • Přidáme čokoládové čipsy a vlašské ořechy a jemně zapracujeme


  •  Pokud máte specilální zběračku na cookies (vypadá jako na zmrzlinu akorát je maličká) použijte ji na vytváření malých hrudek, nebo tvraujte placičky lzičkou
  • Pečeme v troubě předehřáté na 180 stupňů do zlatova. Hrudky potřebují vícečasu než placičky.
  • Po vychladnutí skladujeme v dózičce. Pokud jste pomalí jedlíci tak na chladném místě
 Samozřejmě můžete vytvořit plno různých variací cookies. Já udělala nějaké s mandlemi. Populární jsou tu také z hořké čokolády, s M & M, a brusinkami.

Přeji dobrou chuť

Mango lassi

Ahoj holky :-)
Mango lassi podle indické Guru restaurant

Minulý týden jsem vám dělala chutě obrázky z indické restaurace. Nejvíce mě zaujalo Mango Lassi, a proto jsem se ho rozhodla vyzkoušet i v domácích podmínkách. Musím říct, že to moje se od toho z restaurace trochu lišilo barvou. Chuť byla hodně podobná, jen jsem nedávala tolik cukru jako bylo v původním receptu. Vlastně jsem tam nedala cukr žádný, jen tam kápla trochu medu. Bohužel skleničky, které mám doma k dizpozici, nejsou na tento "nápoj" zrovna fotogenické. Dovolila jsem si proto vypůjčit nějaké fotky této mňamky z internetu. Mě osobně 1 porce Lassi stačila jako dobrá snídaně :-) Na výrobu jsem použila hodně hustý řecký jogurt, konzistencí podobný našemu jemnému tvarohu. Pokud zvolíte stejnou variantu připravte si ke konzumaci spíše lžičku než brčko nebo přidejte více mléka. Patříte-li mezi milovníky ovoce a chcete si opravdu dopřát, klidně použíjte v receptu celé mango :-)

Tak nějak vypadalo moje, akorát nebylo tak hezky naservírované :-D


INGREDIENCE
  • 1 hrníček bílého jogurtu
  • 1/2 hrníčku mléka
  • 1 hrníček krájeného manga (1/2 mqanga -bez slupky a pecky)
  • 4 lžičky cukru (nebo med podle chuti)
  • špetka kardamonu (pokud máte)
POSTUP
  • Všechno šupneme do mixéru a mixujeme do hladka

středa 13. března 2013

Lemon-Dill Hummus

Pomalu se nám blíží jaro, a tak jsem dala i svému blogu trošku jarní, kuřátkový kabátek. Mimo to jsem se rozhodla trošku zkontrolovat vzhled blogu a udělat ho uspořádanějí a hezčí :-) Prostě takový jarní úklid. A jak tak koukám do své nejoblíbenějí sekce recepty, vidím nezaplněný odkaz na hummus. No a to se nesmí nechat jenom tak. Hnedka svoje lenošení napravím a podělím se o recept na nejlepší hummus jaký jsem kdy měla - s citrónem a koprem.


INGREDIENCE
  • 1 plechovka cizrny, nebo asi 200g suché cizrny (namočíme přes noc - oběm se zdvojnásobí, potom uvaříme do měkka)
  • 1/2 hrsti kopru
  • 2 lžíce červeného vinného octa
  • 1-2 lžíce olivového oleje
  • 1 lžička strouhaného česneku
  • 1/2 lžičky tahini
  • 1 lžíce citrónové šťávy
  • voda podle potřeby
  • Vařená mrkev
  • kešu oříšky, popřípadě arašídy
 POSTUP
  • Všechny ingredience, kromě mrkve a kešu oříšků, dáme do mixéru a mixujeme do hladka :-). Podle potřeby přidáváme vodu
  • Servíreujeme s vařenou mrkvičkou a kešu oříšky, popřípadě pitou nebo rýží

úterý 12. března 2013

Cibulová Focaccia



Dneska mám pro vás ještě jeden recept. Tentokrát ze středomořské kuchařky. Nejdříve by vás ale asi zajímalo co to ta Focaccia je, proto přidávám také citaci. "This pizza-like flat bread is characterized by its soft dimpled surface, sometimes dredged simply with corase salt, onions, herbs or olives. It tastes delicious served warm with soups and stews" Focaccia pochází z Itálie a je to vlastně takový jejich chleba.

INGREDIENCE
  • 6 hrníčků bílé mouky
  • 1 lžíce sušeného droždí
  • 1/2 lžičky curku
  • 1 lžička soli
  • 4 lžíce olivového oleje
  • 3 hrníčky vody
  • 2 červené cibule (já použila žluté, ale myslím že červená ma přece jenom lepší chuť)
  • Hrubozrná sůl
POSTUP
  • Sypké a tekuté suroviny smícháme zvlášť, poté je začneme proíchávat společně
  • Těsto propracováváme asi 10 minut dokud není úplně hladké. Nemělo by být přiliš tuhé ani tekuté.
  • Vláčné těsto dáme vykynout na teplé místo. (Já ho dávám do hrnce přikrytého útěrkou do otevřené trouby vyhřáte na minimální teplotu.
  • Poté co těsto zdvojnásobilo oběm jej přendáme do olejem vymazaných pekáčků nebo misek a dáme znova vykynout (pod vlhkou útěrkou) asi na 20 min. Těsto by mělo být hrubé asi 3cm. Hrubší je lepší než tenčí (neděláme pizzu)
  •  Do vykynutého těsta uděláme hlubší dírky (já je dělala prstem, šlo to nejlíp)

  • Těsto lehce pokapeme olivovým olejem a vodou
  • Na vrch dáme na měsíčky nakrájenou červenou cibuli, posypeme hrubozrnou solí a na 200stupňů pečeme do růžova. Do trouby je dobré přidat misku s vodou a každých 10 minut foccaciu pokapat vodou, aby zůstala pěkně vláčná.



Ragú z vepřového masa a fazolek



Ve svém dni volna jsem oprášila svoji kuchařku a po dlouhé době uvařila nějakou tu zdravou  dobrotu.

INGREDIENCE
  • 3 lžíce másla nebo slanina
  • 1 žlutá cibule
  • 2 stroužky česneku
  • 2 tyčinky řapíkatého celeru
  • 2 menší mrkve
  • 1 plechovka krájených rajčat
  • 400g fazolí
  • 500g vepřového masa
  • 1 hrnek hovězího vývaru (já se musím přiznat, že jsem podváděla a použila bujón)
  • 1/2 hrníčku bílého vína
  • 2 lžičky oregana, špetka muškátového oříšku, sůl a pepř
  • těstoviny tagliatelle - já použila vyrobené z hnědé rýže
POSTUP
  • Všechno co se dá nakrájet nakrájíme-mrkvičku na kolečka, cibuli a česnek na drobno, celer na plátky a maso na kostičky
  • V hrnci rozehřejeme málo na kterém pomalu osmáhneme cibulku s celerem a mrkví do měkka
  • Přidáme česnek, maso a okořeníme oregánem a muškátovým oříškem
  • Když se nám maso zatáhlo přilijeme  bílé víno a provaříme asi 2 minuty
  • Přidáme vývar, fazolky (které jsme měli namočené přes noc) a vodu podle potřeby
  • Vaříme asi hodinu a půl, než všechno pěkně změkne.
  • Ke konci vaření dochutíme solí a pepřem, popřípadě lžičkou cukru
  • Těstoviny vaříme podle návodu na obalu
  • Při servírování můžeme posypat hoblinkami parmazánu

pondělí 11. března 2013

Okurkové smoothie s celerem


V poslední době jsem si zamilovala zeleninové smoothie. Takže teď každou neděli mixuju a vymýšlím. Inspiraci hledám na internetu a na jiných blozích a kombinaci a složení pak upravím podle vlastních chutí a potřeb. Tuto neděli jsem se pustila do smoothie okurkového :-)

INGREDIENCE (2 porce)
  • 1 větší salátová okurka
  • 2 věttší tyčinky řapíkatého celeru
  • 4 špetky soli, 2špetky pepře a  2 cukru
  • voda podle potřeby (případně led)
POSTUP
  • Okurku oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle
  • Celer omyjeme a tektéž nastrouháme
  • přidáme koření
  • Směs rozmixujeme a poté podle potřeby přidáváme vodu
  • Přelijeme do skleniček, ozdobíme a máme hotovo:)

Popravdě řečeno, moji drahou polovičku toto smoothie moc nenadchlo. K minulému mrkvovému se radši nevyjadřoval :-D...Mě sklenice plná vitamínů chutnala. Takže je jen na vás jestli si smoothies zamilijete jako já a nebo to prostě nebude šálek vašeho "čaje"


středa 6. března 2013

Beet Root Salad

Aby jste neřekli, že na vás chodím pořád jenom s nějakýma přílohama, obohatím dneska svůj blog o úžasný salát z červené řepy. Po mém včerejím nákupu jsem ho vytvořila stoprocentně bio :-D.Předem upozorňuju, že na něj budete potřebovat hodně dobrý mixér :) Je to tak trochu ukradený recept z luxusní restaurace Olive Bistro kde jsem pracovala :)


INGREDIENCE
  • 2-3 červené řepy (nebo můžete smíchat červenou se žlutou :)
  • Hrst sušených fíků
  • Hrst mandlí
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 1 lžíce vody
  • lístečky máty
  • (kozí sýr)
  • sůl a pepř
POSTUP
  • Hlávky červené řepy dáme vařit na 2-3 hodiny (do měkka)
  • Mezitím, co se nám řepa vaří můžeme stihnout plno jiných věcí, a halvně si udělat fíkovou pastu . Fíky zbavíme stopky, trošku nakrájíme a dáme do mixéru společně s mandlemi olivovým olejem a trošinkou vody. Pokud máte, přidejte i lístečky máty. Celou směs rozmixujeme do hladka. Měla by být taková drolivá
  • Uvařenou řepu oloupeme a nakrájíme na kostičky.
  • Řepu lehce osolíme, opepříme a přidáme fíkovou pastu.
  • Salát přesuneme do servírovací misky a pokud máme podrobíme kozím sýrem, ten tomu celému dodá luxusní neobvyklou chuť
  • Papáme:-)
Já mám doma hodně ubohý mixér takže jsem měla co dělat abych pastu vytvořila. Proto jsem přidala více vody. Chutnalo to stejně ale vypadá to líp pokud to není takové mazlavé :-D

pondělí 4. března 2013

Houbová pohanka

Zčíná to být tradicí, že každé pondělí přibyde na můj blog nějaký recept. V poslední době jde hlavně o nové přílohy. Ani dnešek nebude vyjímnkou. Tentokrát je v hlavní roli pohanka. Pohanka je plodinou našeho mírného pásma a naše babičky nebo spíš prababičky ji kdysi hojně využívaly. V poslední době jsme mohli zaznamenat boom zdravé výživy a s ním i návratu ke starým dobrým potravinám. Díky tomu není pohanku vůbec problém sehnat. Osobně preferuji pohanku světlou. Chutná mi mnohem více než tmavá. Tady v Kanadě jsem však ráda, že jsem něco jako pohanku vůbec našla a i přesto musím říct, že s tmavou se můj nový receptík opravdu podaři.


INGREDIENCE:
  • 1 hrníček pohanky
  • 2 hrníčky kuřecího vývaru
  • 4 velké žampiony
  • sůl a pepř
POSTUP
  • Žamiony nakrájíme na malé kostičky a osmáhneme do měka na kousíčku másla. Lehce je osolíme a opepříme
  • Když jsou žampiony změklé, přidáme pohanku a chvilku ji prohřejeme v hrnci.
  • Nakonec zalieme vývarem.
  • Necháme probublat asi minutu. Poté odstavíme z plotny, přikrijeme pokličkou a necháme asi 20minut dojít.



pátek 1. března 2013

Mrkvový koláč se zázvorem


No jo. Dneska ta fotka nevypadá nic moc, chuť je mnohem lepší. Je to vlastně mým potřebám upravená verze receptu, který znám už delší dobu :)

INGREDIENCE
  • 2 vejce + 100ml bílků (nebo 3 vejce)
  • 1 hrst ovesných vloček
  • 2 lžíce kokosového mléka
  • 1/2 lžičky zázvoru
  • 3 menší mrkve
  • kapka medu
  • 1/4 banánu
POSTUP
  • Všechny ingradience kromě mrkve společně rozmixujeme
  • Přidáme nastrouhanou mrkev  a zamícháme
  • Těsto nalijeme do formy
  • Pečeme na 180 stupňů dokud se skupenství nezmění na pevné :)
  • Celé to zbaštíme a máme za sebou plnohodnotné jídlo :)