úterý 9. dubna 2013

Trip to Vancouver


Měsíc před tím, než opustíme Kanadu jsme se vypravili na 2600 kilometrů dlouhou cestu. Tentokrát jsme putovali do hlavního města Britské Kolumbie, Vancouveru a centra zimních olympyjských her 2010 Whistleru. A jak jinak než v našem zeleném minivanu. Cesta byla dlouhá a náročná, zároveň však ůžasná díky neuvěřitelné rozmanitosti přírody.

Vyrazili jsme v sobotu v 5 hodin ráno ze zasněženého a ledově studeného Edmontonu.


Po necelých 4 hodinách hodinách nudné jízdy se nám konečné naskytl lepší výhled. Dorazili jsme do hor. Krása Rocky Mountains se prostě nezapře :-)


Několik kilometrů jsme si užívali vrcholky zasněžených skalnatých obrů.


Avšak jen pár kilometrů za hranicí Britské Kolumbie..Suprisee :-D Přijeli jsme do jara. Nikde žádný sníh. Teploty tak akorát na tričko :-D Po 6 měsícíh  sněhu jsme z toho měli Velikonoce (chtěla jsem napsat Vánoce ale ty jsou taky spojené se sněhem)


Dlouho jsme projížděli přes "zemi nikoho" nejdřív jarní verzi.

A pak zase sníh


Ano měnilo se to jako lusknutím prstu...po sněhu bylo zase zeleno :-) Zvlášť když si všimnete té "fresh" zelené trávy. Tu jsem neviděla ani nepamatuju :-D


A pak. Konečně jsme dorazili do Vancouveru..13 hodin a 1200 km za námi


Ještě než jsme dorazili do hotelu měla jsem jasno..I want to live here forewer... Kdybych v Kanadě zůstávala okamžitě pakuju kufry a stěhuju se tam.


Ale bylo mi jasno že nebudu. Takže jsem se snažila si alespoň těch pár dní pořádně užít..a když si něco pořádně užívám já tak je to nejen přes jídlo ale hlavně tím, že toho co nejvíce vidím. První den jsme samozřejmě neměli energii někam vyrazit takže jsme to zakotvili na pokoji a netrvalo dlouho než jsem usla.


Další den následovala prohlídka historické části města.

Čínských zahrad

 A samozřejmě po náročném poznávacím výletu jsme si museli dát obídek..Restauraci jsme vypbírali podle pořadu You gotta eat here. Navštívili jsme restauraci The American Cheesesteak. Jídlo bylo luxusní :)


Následovala prohlídka úžasného akvária. Mimo nespočet mořských potvůrek měli také 4D kino s dokuetem o putování lososů. Byla to moje první návštěva 4D kina a opravdu jsem si to užila. Stříkala na nás voda, sedadlo vrnělo a dokonce jsme do zad dostali zásah od orlího drápu :-D

Při tom jse samozřejmě nesměli propásnout delfíny :)


 Po akváriích následovala procházka parkem a po pobřeží. Byl to náročnýý den. Pomalu jsme se proto vypravili zpátky do hotelu plánovat další den. Přítel měl jasno. Měli jsme jet na sledování veleryb. K naší smůle však sledování veleryb začíná až prvního dubna. Vypravili jsme se tedy do pralesa :-)


A když do pralesa tak po přádném mostě a visutých cestičkách..jenom škoda že mám strach z výšek .-D

Prales byl sice fajn ale už to chtělo trochu víc sluníčka..takže zpátky do centra a hůrá na kolo. S Míšou jsme si pujčili kolo pro dva. Bylo to trochu jako řídit autobus :D Dali jsme si krásnou projížďku po pobřeží :-)

Co jsme měli na oběd tentokrát? No musím přiznat že z mojeho výběru restaurace nebyli všichni členové výpravy zrovna nadšení :-D Byla to vegetariánská restaurace - Gorilla :-D Poprvé Míša oběd žvýkal dýl než já - mě chutnalo


A byl zase večer. Další den ráno jsme se rozloučili s Vancouverem a vyrazili do Whistleru :-) Cesta opět nezklamala - hory, moře a lesy


Whistler je krásná horská vesnička kde je pořád co dělat, ale tak nebo tak, Jasper byl podle mě stejně hezčí.
Ve Whistleru jsme navšívili Míšovou kamarádku Leu s několika dalšími českými dobruhy. Byl to zábavný a faj večer. Zalomili jsme to asi ve 12 a ve 4 ráno jsme vstávali. S plánem vyrazit v 5 a v Edmontonu být v 10 večer nám to trošku nevyšlo.



V 5 jmse sice vyrazili ale po 200 kilometrech nám štěstí přestalo přát. Kámen na cestě zhatil naše plány. S protrženou nádrží na olej přvodovky jsme zůstali stát u prostře hor, kde nebyl ani signál na mobil. Po dvou hodinovém čekáni pro nás přijel odtahovák. Naložil nás a odvezl do autoopravny. Byla to opravna ve vesničce uprostřed nikoho. Vsadila bych se, že tam bylo více koní než aut. Díky bohu jsme měli štěstí v neštěstí. V autoopravně měli stejné auto jako my. Jejich červeného miláčka rozšroubovali a potřebný díl našroubovali na našeho zeleného miláčka..jinak bychom tam mohli stvrdnout i několik dní. I tak jsme tam strávili několik hodin.

Po opravě jsme se opět vydali na cestu. Bylo nám jasné, že se brzo domů nedostaneme. V 9:30 jsme dorazili do Jasperu na naši poslední zastávku - Olive Bistro. Šla jsem se rozloučit s bývalými spolupracovníky a šéfem..chtělo se mi brečet :-(..V Olive jsme si taky dali dobrou večeři. 

Spanakopita a tzatziki

Rukolový salát s hruškovým dresingem, praženými pecany a kozím sýrem
 Domů jsme se dostali ve 4 ráno. Unavení jako koťata. Každopádně výlet to byl úžasný a nezapomenutelný :-)




Žádné komentáře:

Okomentovat